Otázka: Proč?..

14. února 2011 v 20:57 | augi |  About me
Představte si, že vás někdo miluje. Osoba pro kterou byste udělali vše. Jenže je tady jedna menší překážka. Jedna v dnešní době malinká a snadno proveditelná. Sice bydlíme daleko...ale to neznamená že bychom se nikdy nemohli potkat. Jeden volný den a vše by se vyřešilo. Jenže je tady jedna větší a komplikovanější překážka. A ta brání našemu setkání. 3 roky trvá tenhle internetový vztah na dálku. Vztah se tomu nedá říkat. Psaní přes net by bylo vhodnější. Tahle osoba, strašně miluje druhou osobu na konci drátu, na konci obrazovky. Na druhé straně se už 3 roky snaží ta druhá osoba o to aby se potkali. V jeden den, v jeden okamžik v který by pro něj něco znamenal. Jenže se snaží a vše je to snažení na .... nechci být sprostý. Osoba která o sobě říká že by udělala vše pro toho se snažícího se človíčka, každý den, každou hodinu píše jak ho miluje, jak by s ním chtěla být a kde a tohle by jí stačilo. Slova tvoří věty, a tyhle věty odeznívají ve větru a zmizí. Slova, jen slova která se nikdy neuskuteční ve skutek. "Skutek utek" jak se říká a 3 rok uplynul a je to stále stejné. Proč ja se tak snažím a nevýjdu si ven a neseznámím se tam s nějakou slečnou. Proč si naivně pořád namlouvám že my dva se opravdu setkáme. 3 roky. Ach ta doba. Nesmyslné 3 roky psaní. Kdy tohle skončí a přestanu na ní myslet. Láska k ní se už dávno rozplynula ale je tam pořád ten hlodající pocit. Ten pocit v hlavě a myšlenka že my dva se jednoho dne potkáme. Naivita je hrozná věc. 1 měsíc uplyne, 2 jde za ním a 3 měsíc se otevíra. 3 měsíce kdy mi nepíše, kdy nepíšu ja ji. Proč nepíše? Achjo a je to tu zas. Přichází depka. Přichází a v hlavě mi říká " proč jsi tak sám, proč nejsi s někým"? a tak sednu a napíšu ji..zase v něco doufám. Kdy se sejdem?..napíšu.. a v odpověd příjde ..Miluješ mě?..z toho aby se člověk zbláznil. Tohle není opravdu normální. Nebo nejsem normální já. Proč? Proč? Proč?.. ta holka mě opravdu štve, ale pořád ji chci poznat. chci poznat její okolí, chci poznat kde bydlí. Ale toho se nedočkám ani za 100 let. Nabízel jsem ji že za ní přijedu a budu na ní čekat. Řekla že tohle nechce. Taky si myslím že nic nechce. Nechce nic. Ale mou lásku chce. Tady není něco v pořádku. V hlavě mi to mozek nebere a na tohle nejde nic Vymyslet, proč ..ani nevím na co se jiného zeptat ..proč tohle je?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Niqui Niqui | 17. února 2011 v 22:19 | Reagovat

možná to je ten typ člověka, který chce vědět a mít ten dobrý pocit, že ho někdo miluje a dává mu to najevo, i když ty jí to jenom píšeš. je to zvláštní.

2 Lena -_* Lena -_* | Web | 11. prosince 2011 v 15:29 | Reagovat

Myslela jsem si, že nikomu se nemůže stát to, co mě, ale jak čtu, tak může.
Taky jsem na tom tak, jako ty, troufám si říct, že v mém případě je to horší, protože ona je taky holka, a když máš homofóbní rodiče ;) Ale nic mě nezastaví v tom, abych ji přestala milovat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama