Osamění

22. září 2010 v 17:21 | augi |  Příběhy
barevné listí padalo z výšek stromů na zem. Hromadily se na sebe. vytvářely místy hromady pestrých hromádek, ve kterých se proháněly malé děti. Rozhazovali listí nad sebe.a hlasitě na sebe pokřikovali. Najednou ustaly, protože přicházel mladík. s kapucí na hlavě. Bylo o něm známo, že je to samotář. pod nohama mu šustily kupky barevných listů a slunce se o něj opíralo svými paprsky. Kapuce mu pomáhala a chránila jeho smutné oči před slunečním světlem. bylo o něm známo, že nikoho neměl. Rodinu ztratil, přátelé ho postupně opouštěli a jeho láska od něj odešla. Prošel kolem dětí, které se divali do země a otáčeli se zády. Mladík prošel rozházeným listím, jediným zvukem bylo šustící listí a praskající větvičky pod jeho nohama. Děti opět začaly pokřikovat a mladíka se nevšímali. Nikdo o něj nemá zájem pomyslel si a kopl do nevelikého kamene, který se odválel ke kmenu stromu. Śel alejí, která se barevné blýskala a lemovala se kolem potoku, nad kterým se klenul dřevený můstek. Vedl k velkému rozlehlému poli. Nalevo od něj stálo plno menších chatek u kterých seděli staří lidé. Mladík přešel můstek a došel doprostřed pole a lehl si. Sluneční paprsky  se mu víc opřely o zavřená víčka. Měl je pevně zavřená, když se mu začly objevovat slzy. Plakal tiše a dlouze. paprsky s tím neměly nic společného. plakal tak dlouho až nastala noc a jak nastal další krásný den, tak i s hvězdnatou nocí odešel mladík. Neví se kam, nikdo o něm nevěděl někdo neměl ani potuchy že zde nějaký byl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Niqui Niqui | Web | 1. října 2010 v 22:30 | Reagovat

hey :D sem se rozbrečela ke konci. to je tou mou náladou. ale je to pěkný. a lecos o Někom vypovídá

2 Krist Krist | 3. listopadu 2010 v 17:58 | Reagovat

Ty jo Augi ty máš jenom smutný příběhy... Co kdybys někdy napsal nějáký  veselý příběh??

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama