Hezky den.....

27. dubna 2008 v 21:44 |  Příběhy
byl krásný sluneční den. Zrovna sem snídal vydatnou snídani a koukal z okna ven. Jak je tam hezky, přemýšlel co bych dneska asi dělal. Napil se teplého čaje až ho dopil. Koukal stále ven do dáli a rozhod sem se že půjdu na komp. Všechno uklidil a utíkal k pc. Zapl net a najel na chat. Hledal sem jestli tu není někdo z mých mámošku nebo kámošek...Nikde nikdo nebyl, tak jsem vlezl do nějaké mistnosti. Někdo tam byl, takže jsem pozdravil ale nidko se se mnou nák nebavil. No sem si zvykl. Chvilku přemýšlel jestli nemám jít jinde, ale stějně by to nemělo cenu, bylo by to stejné jako tady. Už už jsem najížděl myší na červený křížek znamenajicí vypnutí netu až najenou vstoupila holka. Která pozdravila a tak sem využil příležitosti a napsal jí ahoj. odepsala a byl rád že aspon někdo mi píše.začli si psát a psali si hodně dlouho, skoro až do večera. Nastal čas loučení a ja se smutnou náladou odcházel. Říkal si proč zrovna ted už musím když to tak hezky začalo. Přemýšlel o tom jestli tam bude i další den. Vůbec mě nenapdalo se jí na to zeptat. Litoval sem toho a doufal že příjde zas. Rozhod sem se jít spát. Chtělo se mi brečet z toho jak je ten život hrozný, nespravedlivý, a který mi nekdy dost ubližuje. Se slzami na tváři sem usnul v posteli. Chladné a plné smutku....
Další den se opakoval stejně. Stereotyp ketrý mě čekal na každém rohu. Kam sem se podíval. Nudný a zoufalý z toho co mě dnes čeka. Ale zároven štastný že mám přátelé i když ne moc kteří mě mají dozfám rádi. Ktrým mi na mě záleží a pomáhají mi. Dnes jsem přemýšlel a doufal v to jestli najdu dívku ze včerejšího dne. Protože byla neděla a nebyl důvod abych někam chodil sedl k pc a klikl na internet. Najel na chat a hledal místnost ve které jsem byl včera. Vstoupil jsem a mé oko uvidělo a srdce zabušilo tou radsotí. Dívka ze včerejša tu byla. Honem sem ji napsal ahoj. Odepsala totéž a psali si tak jako včera. Psali si dlouho a dlouho až mě napadl jeden nápad. Co kdyby jsme si dali někde sraz? Chtěla by se sejit?.....V hlavě jsem měl plno otázek které mi vrtaly hlavou. Rozhodl jsem se je napsat na sklo. Klavesnice ťukala a tukala až doťukala to co mě napadlo. Dívka asi váhala protože dlouho neodepisovala. Nakonec jsem se dočkal toho že napsala že by to šlo. Ale problém byl v tom že jsme byly od sebe trošku dál. Nějakých 20 kilometrů. Ale to snad nebude vadit a věřím že překážky které nam braní v našem setkaní překonáme. Domlouvali jsme se na tom kdy y kde by to mohlo být. A já napsal že ona jezdit nikde nemusí, že já pojedu za ní. Aby se nemusela nikam tahat a může doma čekat. Byla moc ráda že to pro ní udělam. venku se začalo stmívat a nastal čas loučení. rychle jsme si vyměnily naše čísla na mobil a já se smutkem ve tváři odcházel. V naději že až se sejdeme bude to krásné jako s nikým jiným . Stále jsem seděl na židli před počítačem a hlavou se mi honilo plno myšlenek.Nakonec mi sklesla víčka a ja s pocitem štěstí usnl na stole s rukama pod hlavou........
Probdil jsem se celý rozlámaný a měl jsem strašný hlad z toho jak jsem cčera nic nejedl. vstal jsem a nohy měl tuhé a musel jsem chvilku stát abych v nich rozproudil krev. Po chvilce namáhání odeěel do kuchyně si něco vzít k snědku. jak jsem jedl náhle zazvonil můj mobil. Divil jsem se kdo by to mohl byt, moc se nestávalo aby mi někdo volal nebo psal sms. Pomalu se loudal do pokoje s hledal mobil a v hlavě mi řík svitlo. Dívka z chatu. určitě mi píše a vrátila se mi radost která mi opustila . Konečně jsem našel mobl a na displeji se objevla modrá obálka znamenající sms. Otevřel jsem mou smsku v naději ať je to ona. nálada mi vzrosla když na displeji v sms stálo její jméno. V ní stálo že mi přeje hezkoé dobré ráno a že má návrh abychom se des sekali. zastavilo se srdce mé a byl tím nejštastnějším človíčkem na světě. Zastavil se čas a já se radoval že budu s někym . S někým kdo by mě měl rád a nemyslel jsem na nic jiného jen na ní. Měl jsem smíšené pocity. Rychle jsem ji odepsal že rád bych se setkal a zeptal se na její adresu. Po odeslání sms si sedl na psotel a zabořil obličej do dlaní a tiše se rozplakal nad tím že to je jen sen. Ani ne za minutu přišla duhá sms se vzkazem uvnitř. Stálo v něm kde bydlí a místo našeho setkání. Na nic jsem nečekal a rychle se začal oblékat, učesal se abych vypadal aspon k světu a nevyděsila se mě. Umyl se. všechno zkontroloval jestli je všechno v pořádku, zavřel okn. Odcházel z tichého bytu do rušného města. Města plného lidí......
Autobus přijel na určenou zástavku. Otevřely se dveře, autobus zašuměl a přetsal rachotit. Vystoupil do slunečného dne a rozehřálo mě teplo slunečních paprsků. Cítil sem se příjemně a měl sem radost že za chvilku uvidím dívku na kterou sem se moc těšil. vykročil vpřed a hledal místo které popsala v sms. Dlouho em nic neviděl a tak mě napadlo se někoho zeptat z místních. Moc jsem neměl odvahu, musel jsem se osmělit a dodat odvahu a zrovna naroti mě šel starý děda. Ten to tu určitě moc dobře zná. Když už byl u mě. Usmál jsem se na něho a nesměle potichu se ho zeptal kde najdu to co hledám. dědula se na mě mile podíval a popsal i cestu . poděkoval jsem mu a popřál hezký den. Chvíí jsem ještě postával na ístě a rozhlížel se po krásném městě. nakonec se vypravil na určené misto až tam došel. Byla tam lavička, kousek dál postávala velká kašna ze ketré vytryskovala voda. Uprostřed kašny stála socha a za ní malá cukrárna . Na oloze poletovaly malí ptačci a na zemi se to hemžilo různými brouky. bylo tady i pár stromů. Zeleně se rozkvétající. Kochal jsem se tou nadherou a nai si nevšiml že jde naproti mě dívka za kterou jsem tu byl. Oslovila mě a ja se lek. Postavil se a podal ruku na uvítanou. V očích se mi lesklo a byl štastný že přišla. Byla moc hezká a roztomilá. Na prvni pohled milá, a ve světle slunečních paprsků vypadala jako princezna. Chvilku bylo ticho až ho přerušily dívčina slova. ptala se na to kam by sme mohli jít. Ja to moc neznal, kde by mohlo něco být, tak po chvilce uvažování mě napadlo že se můžem jen projít. Dívka měla čené dlouhé vlasys nějakým melírem, štíhlou postavu a modré oči , byla o trošku větší než já ale to mi nevadilo. měla na sobě sukni, červenou a bílé tričko. Vlasy měla rozpustěné a vlaly ji ve větru. Koukal sem na ní a jakmile se koukla ona na mě otočil jsem hlavu, A zase naopak, Zeptal jsem se na jméno. Měla moc hezké jméno. Moc se mi líbilo. Jmenovala se Veronika. Ahoj Verčo řekl sem jí s usměem a ona se usmála také. Její usměv byl krásný a uklidnující. Procházeli se po městě a zašli do parku kde byla alej stromů, nevím co to bylo za stromy ale voněly a bylo na nich znát že jsou už hodně staré. Stále si povídali o různých věcech. jaké kdo má zájmy, koníčky, co škola, rodina a další podobné věc. Najednou verča navrhla jestli bych nešel k ní domů. zarazlo mě to a pomyslel si jestli v tom něco nebude. Ale potěšil jsem ji a řekl že bych moc rád šel. takže se vypravily jít k ní. cestou mi létaly myšlenky a přemýšlel. Stále sis ní povídal a ona se smála mým někdy zážitkům. I když sem je moc neuměl vyprávět ona je pochopila a řekla že se s nikým jiným necítí tak dobře jako se mnou. Došlo i na otázku jestli mámě přítele nebo přítelkyny. Já neměl ona neměla . Možná by z toho něco bylo že? zeptal sem se jí a ona se usmáa tím svým roztomilým usmevem. Konečně Verča už ukázala místo kde bydlí , byl to velký dům . rodinná vila asi 3 patrová. došli k ní a ona odemkla branku k vile. Vstoupily a prošli po malé pěšínce ke hlavním dveřím. I ty odemkla. zašlo dovnitř a stáli. Koukali na sebe a usmívali se. Nikdo asi nebyl doma , protože bylo všude ticho. Byla cítit jen naše přítomnost. Verča řekl a že by jsme mohli jít nahoru kde má svůj pokoj. v domě bylo mo hezky, utulno a všude to vonělo zvláštní vůni. Nahoru vedlo točité schodište což mě překvapilo. vyšel nahoru, přede mnou Verča Vypadala zezadu moc hezky.:-) Když stoupala nahoru. Nakonec jsme došli ke dveřím od jejícho pokoje. Už už jsem chtěl vejít otočila se ke mě, řekla at se nelknu že tam má nepořádek.Kývl sem jako že jo, že to nebude vadit. usmála se a vešli......
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 BeTinQa.BlOOdY BeTinQa.BlOOdY | E-mail | Web | 29. května 2009 v 16:55 | Reagovat

panečku to je dlouhý :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama