Duben 2008

Letáček pro štěstí

29. dubna 2008 v 22:16 Příběhy
Za oknem pršelo, a foukal silný vítr. Zase další špatné počasi v tomto týdnu, už třetí den je tak hnusně a já pořád sedím doma. Sám a smutnej z toho že si nikam nemůžu vyrazit. Nikdo z kamárádu, kamárídek nepřišel. Holku jsem neměl takže to bylo horší že jsem se cítil tak osaměly. Doma. Všude ticho. 5íkal jsem si že bych mohl jít někam v tom deěti. Ale to se mi moc nechtělo. Koukal z okna a viděl jeden pár. Holku s klukem jak se drží za ruce a deštěm se prohánějí. Smáli se, a celí mokří se tiskly k sobě. Bylo vidět jak moc se mají radi. Bylo mi z toho na nic. Litoval jsem toho že necítík to samé k jiné dívce a neprožívam zážitky které musí mít. Ztratily se mi z dohledu a já koukal na bubnující déšť padající na okenní římsu. Slzy mi tekly po tváří, přemýšlel o životě, o tom jestli někdy najdu svou lásku, prožívat krásné noci, dny, týdny , užívat si spolu všude. Radší se odvrátil od okna, přistoupil k posteli a lehl si. Usnul jsem hned a přál si aby se mi něco hezkého zdálo.....
Do očních víček mi prosvitlo světlo. Stále je měl zavřené a když už to bylo nepříjemné otevřel jsem očí. Nevěřil jsem tomu, ale venku bylo krásně, Sluníčko svítilo, na obloze ani jediný mráček a ptačči štěbetali na stromech a poletovali okolo. Rychle jsem vstal a utíkal k oknu. Srdce mi poskočilo radostí nad tím že si konečeně někam vyjdu. Honem se šel nasnídat. Pár rohlíku se salámem a k tomu studený čaj. 3pinavé nadobí hodil do dřezu, převlíkl jsem se do čistého. Obul se, koukl do zrcadla jak vypadám, aby se mě nikdo nelek. Vyběhl jsem ven před barák. Sluneční paprsky mě pohltily a čerstvý vánek mi ovíval mé vlasy. Najednou si řek kam vlastně půjdu. Nad tím sem ani moc doma neuvažoval. Nerozmýšlel se a ned vyběhl. To sem ale blbý. To už je ale jedno. Počasí je krásné a to mi náladu nemůže zkazit. Takže jsem se vydal po chodníku někam do neznáma. Kráčel a koukal po okolí. Najednou před sebou vidím kámošku , s kterou jsem se už moc dlouho neviděl. Naposldey na základce, před asi vice než 2 roky. Vedle ní šla docela hezká holka. Koukal jsem na ní, dokud nepřišla ke mě. pozdravil jí a ona mě. Koutkem oka se mrkl na její kámšku a usmál se na ní. Začli kecat o tom co new. U mě toho moc nebylo ale u ní hodně. Musel jsem jí zavidět. Jen tak jsem prohodil, jestli mě neseznámí s její kámoškou. Zarazila se koukla na ní a omluvila se. 5ekla že se jmenuje Lilianna, že jí je sladkých 16, bydlí nedaleko mě. To je ale nádoda, že jsem jí nepotkal, tak hezkou holku bych hned zahlídl, prohodil jsem..a Lily se začervenala. Tak trochu jsme si padli do oka, že se zeptala jestli bych se s ní nechtěl někdy sejit a někam jít. Usmál se na ní , co nejhezčím usměvem, ketrý jsem svedl a pokýval hlavou. Hlavou mi vířilo najednou plno myšlenek. Na to jestli jsem jí něčím zaujal, že se mnou někam chce jít, jestli se jí líbím atd. Nakonec se museli rozloučit. Kámoška mi dala své new tel. číslo kdybych něco potřeboval. Poděkoval jsem a Lily mi dala papírek se svou adresou. Taky jsem poděkoval a díval se na ně jak odchazejí. Lily se po mě ještě koukla a já na ní zamával, Moc to ale na to nevypadalo, ale usmála se. Najednou jsem s cítil štastný jak ten den krásně začíná. S pocitem štestí šel dál a neznáma holka s letáčkama v ruce mi dala jeden malý žlutý papír. Podivil se co to je a koukl. Na něm stálo: Dnes vám vše vychází a štestí se vám lepí na paty, tak toho využíjte. Po nápisem byl obrázek čtyřlístku. No ta se dneska vydařil koc hezky ten den. řekl jsem si a stále koukal na leták. Děkoval jsem té neznámé a radoval se z toho jak se mi dnes daří. Takže šel dál a potkal nedaleko obchod, šáhl si do kapsy a zjistl že pár penízku mám. zamířil si to do obchodu a vešel. Rozhlížel se po regálech až si vybral. 3-Bit ..to mi moc chutná, a ještě k tomu jsem si vzal arašídy, taky moc dobré. 3el jsem směrem k pokladně když v tom přede mnou vstoupila Lily. Juj to sem ani nečekal a měl sem obrovskou radost. Lily byla nadšená že mě vídí a začli si povídat. Byla to tak velká náhoda že jsme se potkali po druhé za tak krátkou dobu. Lily byla moc příjemná a až teď si všiml jaký má krásný hlas. Rád jsem ji poslouchal. Musel jsem zaplatit a jako správný gentleman zaplatil i Liliino pití a jeden koblížek. 5ekla že jsem to nemusel ale byla ráda a poděkovala. Odešli jsme z obchodu Procházeli se, povídali si o všem možném. Lili navrhla že mě vezme k sobě domů, ale já musel jít domů, byla z toho smutná ale ujistil ji že zitra bych určitě přišel a moc se na ní těšil. usmála se na mě a poděkovala . Ještě chvilku se na sebe dívali až Lily řekla že je jí se mnou moc dobře a že se s nikým tak hezky nebavila. Já byl moc rád za její slova a pohladil ji po ruce a zašeptal že se budu na ní těšit. Odcházeli jsme každým jiným směrem. Koukl jsem za rameno a díval se na ní. Koukla se taky a usmála se. Usmál se taky a koukal na ní dokud nezmizela za rohem. V té chvíli bych dal vše abych byl s ní. Došel jsem domů a šel spát. Dlouho trvalo než se mi podařlo usnout. Myslel jsem stále na ní. Zdál se mi krásný sen......
Vstávalo se mi dobře, s chutí jsem si broukal jednu písničku a měl jsem radost z toho že budu s Lili. N displeji mobilu mi blikala sms od Lili. Nevím jak ho zjistila ale asi od mé kémošky. Zrovna jsem stál v kouplně před zrcadlem a česal se. Skoušel nějaký účes v ketrým bych vypadal dobře. když v tom mi zapípal mobil s další sms. V ní stálo že se na mě těší. Nechal jsem česání a napsal , že já taky, a s něčím jí překvapím. Odeslal. Vzal hřeben a přišla další sms. usmál jsem se a podíval se. Psalo se v ní : A jaké? ...odepsal...to by nebylo překvapení..pp ..odeslal... Nechal jsem už česání a utíkal za Lili, dolů ze schodů a ven. Bězel do neblížšího květinářětví. Rozlížel se po nějaké květině. Našel. Koupil jsem lile s červeným tulipánem. zaplatil a odcházel. Venku bylo heky, vánek teploučký a všude krásně. "Baf" ozvalo se mi za zády , otočil se a tam má kámoška. lekl sem se tak až jsem poskočil a kámoška se začala smát. 5ekl sem jí at to nikdy už neděla, stále se msála a ptala se kam jdu. Po pravdě odpověděl za Lili, koukla se mi do ruky a ze zvědavosti v očích ukázala. Rychle jsem to schoval za záda. Kámoška mě poplácala po ramení a řekla že nám to určo vyjde. nechápavě se zeptal s kým. " ty jsi ale ňouma, myslíš že nevíš kam jdeš? " zeptala se a já se začervenal a chtěl z té situace utéct. Pořála mi hodně štestí a odešla. Já také. Za Lili. Přišel na určené místo. Do parku. byla tam lavička , betonový kruh a malý stolek, to vše ze dřeva. Nad tím vším byla menší střiška podepřená kůly. Bylo to takové osamělé místečko. Nikdo tam ještě nebyl, tak jsem si sedl a čekal. Ani ne za minutku přiběhla Lili a omlouvala se že přišla tak pozdě. řekl jsem jí že to vůbec nevadí , hlavně že přišla. Vstal jsem , podívala se na mě a podal jsem ji kytičku. celá zrudla a nebyla schopná slova. Bylo tiho, jen ptačci nad našimi hlavami poletovali a štěbetali. " Moc děkuju, je strašně moc hezká " řekla , " nikdy jsem něco takového od nikoho nedostala, natož od kluka" Podívali si navzajem do očí a objali se. Příjemně voněla. Měla na sobě stvetlé zelené šaty, Moc krásné, červené střevíčky a červenou stuhu ve svých blond vlasech. " Vypadáš úžasně " ...pošeptal jí. a znovu se na sebe podívali. " Mám tě ráda" moc odpověděla a mé srdce se rozbušilo, doufal že to myslí važně a na to jsem jí políbil, Byla tak sladká a rozkošná tak strašně okouzlující. 5ekli si ještě pár vět a šli se projít. Procházeli se po mechu v lese, všude to voňělo. Drželi se za ruce. povídali si a já chtěl zastavt čas. Konečně jsem byl štastný, s někým kdo mě má rád, doufám že víc jako kámoše, Stiskl pevněji ale jemně ruku Lili, Držela stále můj dar , usmívala se. zastavili se u stromu a do něj začli do kůry škrábat naše iniciály jmen. L + M pod to velké srdíčko. Lili utrhla červený květ z tulipánu a nějak ho připíchla. Dokonalost sama. Objali se a pilíbily se......Svět pro nás neexistoval, existovala jen naše přítomnost, láska, teplo našich těl, štestí a pohoda...byly jsme nejštastnější zamilovaný pár.....
Pokráčování příště........

Gumoví medvídci

28. dubna 2008 v 13:05
http://img139.imageshack.us/img139/2717/kidnappedbymurderdoll17ot3.jpg
http://tn3-1.deviantart.com/300W/fs7.deviantart.com/i/2005/207/a/e/How_are_you_doing__by_wistine.jpg
http://img503.imageshack.us/img503/609/logoft8.png
http://www.lusterstudio.com/gummy/images/DSC09524.jpg
http://i170.photobucket.com/albums/u241/KrisKros88/gummy.jpg

Romantický večer 2. čast

27. dubna 2008 v 21:44 | Marťas |  Příběhy
Pokračování......
Pokoj byl moc krásný. Postel v rohu přede dveřmi Vedle ní stála Velká lampa . U okna stál stůl s různými vecmi . Dole na zemi stál koš , v něm papíry U stěn stály skříně. Na stěne visely plakáty. Djové.. moc sem něteré neznal...V rohu leželo pár plyšáku. Okno mělo růžové zaclony a bylo tam nějaké šero. Verča stála u okna a koukala na mě. Jaá koukal na ní apřemýšlel co bude. Zeptala se co teď ? a já..: teď si dáme deli:-D..:-D.. začla se smát. smála se dlouho Nakonec se po několika minutách ovládla a dýchala jako by uběhla maraton. Sedl sem si na postel, verča pustila něco na cédečku. líbilo se mi to a zaposlouchal se. Sedla si na židli ke stlu a točila se na ní. Koukal sem na ní a něco mě napadlo. Zeptal se jí jestli na chvilku můžu odejit a po něčem se kouknout. Verča se usmála a řeka že jo ale ať nic nevemu. Ujistil jí že ne, že bych si to nedovolil. Zachichotala se a když jsem odcházel hodila po mě polštářem. Scházel dolu ze schodiště a došel dolů. Napadlo mě že bych skusil najít svíčky abychom si uděllali krásný večer. Přemýšlel jsem co asi děla Verča nahoře v pokoji. Všude po domě vislo plno obrazů a na starých staordávných skříních stlo pár fotek. Někdy nějaká květina. Procházel se a skusil zajít do kuchyně, tam otevřel lednici. najednou bylo chladno. Nějak hodně v ní mrzlo :-d. Hledal jsem až jse to našel. Bylo to schované za něčím a optarně to vytáhl. Bylo to víno, na etiketě stálo že je z roku 1950...., takže asi dost kvalitní, bylo to červené a sladké Takové které mi moc chutná a doufám že bude i Verča ráda. zavřel ledničku a odešel z kuchyně. Pátral dál po svíčkách az došel k jedné skříni. Byla hodně velká a velice krásná. byla to vyřezávaná, strá skřín. Líbila se mi. Asi bych ji neměl otvírat ale skusil sem to. Nadhera. To co jsem viděl mi vyrazilo dech. Na policích stály různé druhy svíček, svícnů, různých křehkých cenností , Neodvážil sem se na žadnou sáhnout. Koukal na to a hledal nějaké menší svíčky. Našel sem a opatrně vyndal. Zavřel jsem nadheru dveřmi od skříně a kráčel zpátky za Verunkou, ještě mě napadlo něco. Začal jsem znovu pátrat. Skusil jsem jít na zahradu, která byla venku za domem, Všiml jsem si jí ještě než jsem vystoupil nahoru. Venku bylo hladno ale krásně. Uviděl jsem kytičky a zašel k nim. Rostlo tam plno růží. Pár sem jich natrhal. Byly moc krásné. Velké a takové rudé. Vzal celou náruč a šel zpátky do domu. V domě bylo teplo, spšchal Verče Určitě tam eště na mě čeká a zajimalo by mě co asi děla. Přišel ke schodišti, zaposlouchal se do hudby která nahoře hrála. Pomalu našlapával na schody protože moc skřípaly a chtěl sem aby mě neslyšela. Nakonec po chvilce namáhavého stoupání přišel ke dveřím. Pomalu je otevíral a nahledl dovnitř. Verča nikde. Koukal sme de by mohla byt a celý vešel do pokoje. na posteli ležela. Schoulená do klubíčka a oddychovala. si spala. Koukal sem na ní a vypadala překrásně, oc roztomile . Spinkala a ja začal stavět svíčky. Dvě na stůl , jednu na skřín, koukal sem na Verunku jak spokojeně spinká, Další jsem nějak připevnil na stěnu Pár nechal na zemi na koberci. Potom jsem hledal víno , zapoměl jsem kde sem ho naposled dal. Po chvilce našel a hledal skleničky. Opatrně sundaval zátku z hrdla a přitom se koukal na spící klubíčko. Pomalu vléval víno do skleniček a těšil se až se napijem. A při tom doufal že nebude na mě Verča naštvaná. Dolil víno, postavil láhev na stůl a přemýšlel co dál. Pak vzal růže a trhal květy. Rudé a moc vonavé, Začal je pokladat na zem ,, Utrhával malé lístečky a trošku je pohodil na postel, kde spinkala Verunka. Pár růží jsem nechal tak a připevnil na steny, na záclony a tři vložil do vázy na stole , ležící u postele,. Byla to nádhera. Nakonec si sedl na postel a koukal. Podíval se na dívku ležící vedle mě a napadlo mě že ji pohladim. Trošku odvahy sem do toho vložil a natáhl k ní ruku. Nejdříj ji pohladil po vlasech. Jemně. Potom po rameni a nakonec po ruce. Měla ji teplou a takovou maličkou. Skusil jsem ji chytit a najednou se proudila a koukla na mě. Lekl jsem se a stáhl ruku spšt a honem se postavil. začal se omlouvat. Ale ona že se nic nestalo, že ji to nevadí a podívala se na mě těma svýma krásnýma modrýma očima. Strašně se mi líbily a její vlasy byly najednou rozcuchané a to se mi na ní nejvíc líbilo. začala se koukat po pokoji, když já mezitím bral sklenky s vínem. Přišel k ní. Podívala se na mě, po pokoji a s nevyřčenou otázkou v očích se usmála a vstala. Stáli proti sobě koukající se do očí. Já v ruce skleničky, ona stála ve světle mihotajícího se světla ze svíček. Odrázěla se od ní červeň se žlutou. Celý pokoj byl zahalen do růzovo-červené barvy. Bylo v něm teplo. Podal jsem ji sklenku a ona ji přijala. Poděkovala a ani se nezeptala odkud ji mám. Pomalu zvedala ke svým rtům. třpytily od rtěnky. její očí se blýskali, a vlasy trošku vlaly. napila se vína, já také. Bylo to tak krásné a příjemné. Jen my dva v jednom pokoji, svíčky okolo nás. Romantická noc, večer na který nikdy nezapomenu. Romantika se rozplostirala všude. Hudba tlumeně hrála. krásné, okouzlující, nadherné. takto vypadal tento večer. nakonec si oba zároveň sedli na postel, já odložil sleničky, a padla na nás unáva. Verča se pomalu plížila ode mě až si lehla. Já se kní přiblížil, lehl si vedle ní. Ležel jsem na zádech, ona na boku a rukou mě hladila. Má ruka byla kolem jejich ramen když jsem se kní trošku otočil. Koukali si do očí. Leželi v květech růže a naše víčka se pomalu začala zavírat. Usnuli jsme v objetí. Schoulení k sobě zahřívající se........

Hezky den.....

27. dubna 2008 v 21:44 Příběhy
byl krásný sluneční den. Zrovna sem snídal vydatnou snídani a koukal z okna ven. Jak je tam hezky, přemýšlel co bych dneska asi dělal. Napil se teplého čaje až ho dopil. Koukal stále ven do dáli a rozhod sem se že půjdu na komp. Všechno uklidil a utíkal k pc. Zapl net a najel na chat. Hledal sem jestli tu není někdo z mých mámošku nebo kámošek...Nikde nikdo nebyl, tak jsem vlezl do nějaké mistnosti. Někdo tam byl, takže jsem pozdravil ale nidko se se mnou nák nebavil. No sem si zvykl. Chvilku přemýšlel jestli nemám jít jinde, ale stějně by to nemělo cenu, bylo by to stejné jako tady. Už už jsem najížděl myší na červený křížek znamenajicí vypnutí netu až najenou vstoupila holka. Která pozdravila a tak sem využil příležitosti a napsal jí ahoj. odepsala a byl rád že aspon někdo mi píše.začli si psát a psali si hodně dlouho, skoro až do večera. Nastal čas loučení a ja se smutnou náladou odcházel. Říkal si proč zrovna ted už musím když to tak hezky začalo. Přemýšlel o tom jestli tam bude i další den. Vůbec mě nenapdalo se jí na to zeptat. Litoval sem toho a doufal že příjde zas. Rozhod sem se jít spát. Chtělo se mi brečet z toho jak je ten život hrozný, nespravedlivý, a který mi nekdy dost ubližuje. Se slzami na tváři sem usnul v posteli. Chladné a plné smutku....
Další den se opakoval stejně. Stereotyp ketrý mě čekal na každém rohu. Kam sem se podíval. Nudný a zoufalý z toho co mě dnes čeka. Ale zároven štastný že mám přátelé i když ne moc kteří mě mají dozfám rádi. Ktrým mi na mě záleží a pomáhají mi. Dnes jsem přemýšlel a doufal v to jestli najdu dívku ze včerejšího dne. Protože byla neděla a nebyl důvod abych někam chodil sedl k pc a klikl na internet. Najel na chat a hledal místnost ve které jsem byl včera. Vstoupil jsem a mé oko uvidělo a srdce zabušilo tou radsotí. Dívka ze včerejša tu byla. Honem sem ji napsal ahoj. Odepsala totéž a psali si tak jako včera. Psali si dlouho a dlouho až mě napadl jeden nápad. Co kdyby jsme si dali někde sraz? Chtěla by se sejit?.....V hlavě jsem měl plno otázek které mi vrtaly hlavou. Rozhodl jsem se je napsat na sklo. Klavesnice ťukala a tukala až doťukala to co mě napadlo. Dívka asi váhala protože dlouho neodepisovala. Nakonec jsem se dočkal toho že napsala že by to šlo. Ale problém byl v tom že jsme byly od sebe trošku dál. Nějakých 20 kilometrů. Ale to snad nebude vadit a věřím že překážky které nam braní v našem setkaní překonáme. Domlouvali jsme se na tom kdy y kde by to mohlo být. A já napsal že ona jezdit nikde nemusí, že já pojedu za ní. Aby se nemusela nikam tahat a může doma čekat. Byla moc ráda že to pro ní udělam. venku se začalo stmívat a nastal čas loučení. rychle jsme si vyměnily naše čísla na mobil a já se smutkem ve tváři odcházel. V naději že až se sejdeme bude to krásné jako s nikým jiným . Stále jsem seděl na židli před počítačem a hlavou se mi honilo plno myšlenek.Nakonec mi sklesla víčka a ja s pocitem štěstí usnl na stole s rukama pod hlavou........
Probdil jsem se celý rozlámaný a měl jsem strašný hlad z toho jak jsem cčera nic nejedl. vstal jsem a nohy měl tuhé a musel jsem chvilku stát abych v nich rozproudil krev. Po chvilce namáhání odeěel do kuchyně si něco vzít k snědku. jak jsem jedl náhle zazvonil můj mobil. Divil jsem se kdo by to mohl byt, moc se nestávalo aby mi někdo volal nebo psal sms. Pomalu se loudal do pokoje s hledal mobil a v hlavě mi řík svitlo. Dívka z chatu. určitě mi píše a vrátila se mi radost která mi opustila . Konečně jsem našel mobl a na displeji se objevla modrá obálka znamenající sms. Otevřel jsem mou smsku v naději ať je to ona. nálada mi vzrosla když na displeji v sms stálo její jméno. V ní stálo že mi přeje hezkoé dobré ráno a že má návrh abychom se des sekali. zastavilo se srdce mé a byl tím nejštastnějším človíčkem na světě. Zastavil se čas a já se radoval že budu s někym . S někým kdo by mě měl rád a nemyslel jsem na nic jiného jen na ní. Měl jsem smíšené pocity. Rychle jsem ji odepsal že rád bych se setkal a zeptal se na její adresu. Po odeslání sms si sedl na psotel a zabořil obličej do dlaní a tiše se rozplakal nad tím že to je jen sen. Ani ne za minutu přišla duhá sms se vzkazem uvnitř. Stálo v něm kde bydlí a místo našeho setkání. Na nic jsem nečekal a rychle se začal oblékat, učesal se abych vypadal aspon k světu a nevyděsila se mě. Umyl se. všechno zkontroloval jestli je všechno v pořádku, zavřel okn. Odcházel z tichého bytu do rušného města. Města plného lidí......
Autobus přijel na určenou zástavku. Otevřely se dveře, autobus zašuměl a přetsal rachotit. Vystoupil do slunečného dne a rozehřálo mě teplo slunečních paprsků. Cítil sem se příjemně a měl sem radost že za chvilku uvidím dívku na kterou sem se moc těšil. vykročil vpřed a hledal místo které popsala v sms. Dlouho em nic neviděl a tak mě napadlo se někoho zeptat z místních. Moc jsem neměl odvahu, musel jsem se osmělit a dodat odvahu a zrovna naroti mě šel starý děda. Ten to tu určitě moc dobře zná. Když už byl u mě. Usmál jsem se na něho a nesměle potichu se ho zeptal kde najdu to co hledám. dědula se na mě mile podíval a popsal i cestu . poděkoval jsem mu a popřál hezký den. Chvíí jsem ještě postával na ístě a rozhlížel se po krásném městě. nakonec se vypravil na určené misto až tam došel. Byla tam lavička, kousek dál postávala velká kašna ze ketré vytryskovala voda. Uprostřed kašny stála socha a za ní malá cukrárna . Na oloze poletovaly malí ptačci a na zemi se to hemžilo různými brouky. bylo tady i pár stromů. Zeleně se rozkvétající. Kochal jsem se tou nadherou a nai si nevšiml že jde naproti mě dívka za kterou jsem tu byl. Oslovila mě a ja se lek. Postavil se a podal ruku na uvítanou. V očích se mi lesklo a byl štastný že přišla. Byla moc hezká a roztomilá. Na prvni pohled milá, a ve světle slunečních paprsků vypadala jako princezna. Chvilku bylo ticho až ho přerušily dívčina slova. ptala se na to kam by sme mohli jít. Ja to moc neznal, kde by mohlo něco být, tak po chvilce uvažování mě napadlo že se můžem jen projít. Dívka měla čené dlouhé vlasys nějakým melírem, štíhlou postavu a modré oči , byla o trošku větší než já ale to mi nevadilo. měla na sobě sukni, červenou a bílé tričko. Vlasy měla rozpustěné a vlaly ji ve větru. Koukal sem na ní a jakmile se koukla ona na mě otočil jsem hlavu, A zase naopak, Zeptal jsem se na jméno. Měla moc hezké jméno. Moc se mi líbilo. Jmenovala se Veronika. Ahoj Verčo řekl sem jí s usměem a ona se usmála také. Její usměv byl krásný a uklidnující. Procházeli se po městě a zašli do parku kde byla alej stromů, nevím co to bylo za stromy ale voněly a bylo na nich znát že jsou už hodně staré. Stále si povídali o různých věcech. jaké kdo má zájmy, koníčky, co škola, rodina a další podobné věc. Najednou verča navrhla jestli bych nešel k ní domů. zarazlo mě to a pomyslel si jestli v tom něco nebude. Ale potěšil jsem ji a řekl že bych moc rád šel. takže se vypravily jít k ní. cestou mi létaly myšlenky a přemýšlel. Stále sis ní povídal a ona se smála mým někdy zážitkům. I když sem je moc neuměl vyprávět ona je pochopila a řekla že se s nikým jiným necítí tak dobře jako se mnou. Došlo i na otázku jestli mámě přítele nebo přítelkyny. Já neměl ona neměla . Možná by z toho něco bylo že? zeptal sem se jí a ona se usmáa tím svým roztomilým usmevem. Konečně Verča už ukázala místo kde bydlí , byl to velký dům . rodinná vila asi 3 patrová. došli k ní a ona odemkla branku k vile. Vstoupily a prošli po malé pěšínce ke hlavním dveřím. I ty odemkla. zašlo dovnitř a stáli. Koukali na sebe a usmívali se. Nikdo asi nebyl doma , protože bylo všude ticho. Byla cítit jen naše přítomnost. Verča řekl a že by jsme mohli jít nahoru kde má svůj pokoj. v domě bylo mo hezky, utulno a všude to vonělo zvláštní vůni. Nahoru vedlo točité schodište což mě překvapilo. vyšel nahoru, přede mnou Verča Vypadala zezadu moc hezky.:-) Když stoupala nahoru. Nakonec jsme došli ke dveřím od jejícho pokoje. Už už jsem chtěl vejít otočila se ke mě, řekla at se nelknu že tam má nepořádek.Kývl sem jako že jo, že to nebude vadit. usmála se a vešli......

Malé koníky lubi boh

27. dubna 2008 v 21:26


Tohle je moooc dobrý klip.. text je mnohem lepčí :-D


Večerní naděje

27. dubna 2008 v 7:55 Zajímavosti
Když pozdě večer usínám,
Jen na tebe myslívám….
Otevřu okno,
Pozoruji,
Pozoruji nebe,
Hvězdy….
Pozoruji tebe,
Ve svém srdci….
Zalíbila se mi hvězdička,
Kéž patřila by do tvého srdíčka…
Pozoruji…
Přemítám…
Vzpomínám….
A myslívám…
Budeme někdy spolu?
Spíše poletím rychle dolů…
Jsi můj poslední sen,
Naděje…
Pak už budu umírat jen…
A dělat že se nic neděje…
Zavřu okno,
Přemýšlím,
Přemýšlím,
Chci tebe…
Ale jsi vzdálený,
Jak to nebe…
Usínám..
Usínám navždy..
Klikni: ZDROJ

Marcipán

27. dubna 2008 v 7:52 | Marťas |  Recepty

Ingredience

150 g moučkového cukru, 150 g sušeného mléka, 3 lžíce oleje, trochu vody, pár kapek mandlové tresti, potravinářská barva podle potřeby

Postup

Cukr s mlékem prosejeme, přidáme olej, tresť a pár lžiček vody a dobře zpracujeme. Je-li hmota řídká, přidáme mléko a cukr. Je-li moc tuhá, namáčíme si ruce do vody (podle potřeby opakovaně) a hněteme, dokud nezískáme potřebnou konzistenci.

Mozzarella americká

27. dubna 2008 v 7:48 Recepty

Mozzarella americká - hotová už za hodinu

SUROVINY
  • 4 l plnotučného mléka
  • 2 čajové lžičky kyseliny citrónové
  • 1/2 čajové lžičky syřidla
  • 1 čajová lžička chloridu vápenatého
  • 1/4 až 1/3 čajové lžičky slabého lipázového prášku - nepovinné. Vegetariáni by měli lipázu vynechat
  • hrubou sůl dle chuti
  • destilovaná voda
POMŮCKY
  • 6-8 l nerezový (smaltovaný) hrnec (ne hliníkový!)
  • 1 nerezová ocelová nebo plastová děravá lžíce
  • 1 l misku (pro mikrovlnky)
  • odměrné lžíce
  • teploměr
  • gumové rukavice
POSTUP

Odměřte si všechny ingredience do oddělených nádob.
  • Smíchejte 1 lžičky tekutého syřidla s 1 šálku destilované vody.
  • Smíchejte 1 lžičku chloridu vápenatého se 2 lžícemi studené destilované vody (nepovinné).
  • Odměřte 2 čajové lžičky kyseliny citrónové.
  • Odměřte 1 čajovou lžičku hrubé soli .
  • Odměřte lipázu (nepovinné).
Příprava mléka
  • Nalijte mléko do hrnce a pomalu ohřívejte na středním plameni. Nasypte do mléka kyselinu citrónovou a důkladně vmíchejte. Pomalu zahřívejte až na 32 C. Často míchejte, aby se mléko nepřichytilo na dno hrnce. Pomalu by se měla tvořit sraženina.
  • Po zahřátí na 32 C přidejte chlorid vápenatý a lipázový prášek. Míchejte dalších 30 sekund.
  • Přidejte roztok syřidla s destilovanou vodou, míchejte dalších 30 s.
  • Dále míchejte, dokud mléko nedosáhne 40°C.
Zpracování sýřeniny
  • Vypněte sporák, ale hrnec na něm 15 minut nechte, nyní by se měla sýřenina úplně oddělit od syrovátky.



Zahřívání sýřeniny
  • Za použití děrované naběračky přendejte sýřeninu z hrnce do misky. Pokud je sýřenina příliš měkká, ještě chvíli počkejte. Zbavte se co nejvíce syrovátky. Pokud nebudete využívat mikrovlnku, nevyhazujte ještě syrovátku.
  • Při přemisťování použijte gumové rukavice a sýr ždímáním zbavte syrovátky.
Mikrovlnka
  • Dejte sýřeninu v misce do mikrovlnky na vysoký výkon na 1 minutu. Opět ždímejte syrovátku tak dlouho, až sýřenina vychladne. Vyválejte ji na kouli.


  • Vraťte sýřeninu do mikrovlnky na 1 minutu, vytáhněte a postup zopakujte. Posypte solí. Opět válejte, aby jste se zbavili syrovátky.
  • Zopakujte celý postup ještě jednou. Stále používejte rukavice. Znovu osolte a pak válejte sýřeninu jako těsto tak dlouho, dokud nebude hladká a lesklá.
Zatímco sýr je ještě horký, natáhněte jej mezi rukama. Rolujte jej a opět natahujte tak dlouho, až již nebude možné jej opět natáhnout. Až bude mít konzistenci karamelky, bude již skoro dokončen. Opět natahujte,dokud úplně nevychladne. Tento krok je důležitý, aby byl sýr pevný a vláknité konzistence. Uložte sýr do neprodyšné krabice do lednice. Zkonzumujte do 1 týdne nebo uchovejte v mrazáku do 1 měsíce.
Chuťovka z čerstvé mozzarelly a bylinek
Po uvaření sýřeniny, těsně před jejím natahováním, odeberte asi šálek sýřeniny. Rozválejte hmotu na voskový papír. Neměla by být silnější než 0,5 cm. Posypte sýr bylinkami, kořením či sušeným česnekem nebo čímkoli, co máte rádi. Srolujte sýr a zabalte do plastové fólie. Uložte do ledničky, podávejte studené, nakrájené na toastu nebo krekru.

Kari Rueslatten

27. dubna 2008 v 7:38 | Marťas






co ted dělaš?

26. dubna 2008 v 10:31 | Marťas
...

Autíčka

20. dubna 2008 v 19:35 | Marťas
Obrázek “http://infinity.elfkam.net/files/images/obrazky/porsche.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby. Zajimavé
http://www.new-dream.de/image/wallpaper/auto/porsche/porsche-05.jpg Bych chtěl
http://www.rsportscars.com/eng/articles/images01/police_porsche_011600.jpg Tady asi nejezdí :-)
http://katalog-automobilu.cz/img/porsche-911-996-gt3-3-6-24v-265kw-1.jpg :-)
http://katalog-automobilu.cz/img/porsche-boxster-s-3-2-24v-185kw-1.jpg Hezký výhled :-)

Nekonečno

20. dubna 2008 v 16:37 Zajímavosti
Tohle mě hodně zaujalo..
Dejte si to na blog pod adresou tohohle článku konkrétně.
Pak jen klikejte a koukejte :-D

New desing

20. dubna 2008 v 12:23 Ostatní
A je tu new desing ..jak se vám líbí:-)...
Moc
ujde
nic moc
hnus

jak se mas

19. dubna 2008 v 20:57 | Martas
jak se mas
dobře
špatně
smutně
veselě
nemocně
zdravě

Holky podle jmen

19. dubna 2008 v 15:26 Zajímavosti
Adélaveselá, milá, špatná kamarádka
Adrianauštěpačná, zlomyslná, dobrá kámoška
Agátamálomluvná, nejistá, uzavřená
Albínabystrá, otevřená, vlídná
Alenavychytralá, málomluvná, křehká
Alicekamrádská, nezkazí radost, otevřená
Alžbětadobrotivá, uzavřená, vtipná
Amáliesebejistá, agresivní, kolektivní
Anděladružná, smyslná, nejistá
Andreachytrá, zdrženlivá, využívaná
Anetauštěpačná, zlomyslná, dobrá kámoška
Anežkaustaraná, vlídná, předvádivá
Annadobrotivá, hodná, hodně vnímavá
Antonienechá si vše líbit, nesobecká, bojácná
Apolenajemná, laskavá, vnímavá
Barborasympatická, chytrá, vypočítavá
Beátajemná, laskavá, vnímavá
Bělaustaraná, zvědavá, líná
Bertarozvážná, panovačná, sexuchtivá
Blankaustaraná, vlídná, předvádivá
Blaženabázlivá, rozmazlená, žárlivá
Bohdanavyděračská, pomlouvá, věrná
Bohumilasmýšlivá, bláznivá, neupřímná
Bohuslavaváhavá, dětská, příjemná
Boženazamlklá, nevšímavá, nesympatická
Brigitazamyšlená, pořádná, sexy
Cecíliepomlouvá, dráždivá, přemýšlivá
Dagmarnechá si vše líbit, nesobecká, bojácná
Danajemná, laskavá, vnímavá
Danielatichá, ochotná, chápavá
Darinapyšná, rozumná, nekamarádská
Darjapodivná, bojácná, upovídaná
Denisazamyšlená, pořádná, sexy
Diananadřazená, nekamarádská, parádivá
Ditakrásná, chladná, opomíjející okolní svět
Dobromilanesmiřitelná, rozhodná, rázná
Dorotarozvážná, pomlouvá, pubertální
Doubravkamá kuráž, smyslná, hrdá
Drahomíralehkomyslná, líná, dětinská
Drahoslavapovrchní, posměvačná, vášnivá
Editaváhavá, dětská, příjemná
Elenauštěpačná, drzá, zahořklá
Eliškapyšná, rozumná, nekamarádská
Emapodivná, bojácná, upovídaná
Emílieohnivá, velká osobnost, netrpělivá
Erikashovívavá, chytrá, má pochopení
Esternestálá, nevtíravá, spontání
Evachápavá, ochotná, bouřlivá
Evelínatichá, posmutnělá, nerozhodná
Evženiepovrchní, posměvačná, vášnivá
Františkamilá, rozhodná, bojovná
Gabrielamrzutá, nevlídná, lehce se zamiluje
Galinauštěpačná, drzá, zahořklá
Gitavznešená, tajuplná, zvědavá
Gizelanestálá, vnímavá, nevšední
Hanabázlivá, rozmazlená, žárlivá
Hedvikavyděračská, pomlouvá, věrná
Helenasmýšlivá, bláznivá, neupřímná
Hermínaohnivá, velká osobnost, netrpělivá
Ilonapanovačná, poroučivá, špatná kámoška
Ingridnestálá, nevtíravá, spontání
Irenavznešená, chytrá, sympatická
Irmamilá, rozhodná, bojovná
Isabelamrzutá, nevlídná, lehce se zamiluje
Ivadětská, toulavá, čestná
Ivanapomlouvána, super kámoška, upovídaná
Ivetamarnivá, ochotná, samostatná
Ivonauštěpačná, drzá, zahořklá
Janapřemýšlivá, šikovná, upovídaná
Jarmiladrzá, povznesená, zasmušilá
Jaroslavaprotivná, zdrženlivá, nesobecká
Jindřiškamilá, hrdá, osamělá, podivná
Jiřinapravdomluvná, vypočítavá, rozhodná
Jitkaostýchavá, toulavá, něžná
Johanavznešená, tajuplná, zvědavá
Jolananestálá, vnímavá, nevšední
Juditadružná, smyslná, nejistá
Jůliesmutná, nenahraditelná, družná
Justýnanastálá, nevtíravá, spontání
Kamilahrdá, podmanivá, žárlivá
Karinaoslnivá, starostlivá, pokorná
Karolínavýborná kámoška, pravdomluvná, starostlivá
Kateřinamarnotratná, plachá, odhodlaná
Kláranesamostatná, přemýšlivá, pracovitá
Klaudieoslnivá, starostlivá, pokorná
Kristýnadvojí tváře, nespolehlivá, srandistka
Květauštěpačná, drzá, zahořklá
Ladabojovná, učenlivá, spolehlivá
Lauradružná, smyslná, nejistá
Lenkavychytralá, líná, váhavá
Leonainteligentní, nespolehlivá, pracovitá
Liběnanestálá, nevtíravá, spontání
Libušedobrosrdečná, nechá se unést, vášnivá
Lilianasurová, rozpustilá, roztržitá
Lindarozmazlená, neupřímná, ráda vyhrává
Luciekrutá, samostatná, zdatná lhářka
Ludmilamilá, rozhodná, bojovná
Lýdiemrzutá, nevlídná, lehce se zamiluje
Magdatyp kluka, rázná, drzá
Mahulenanestálá, nevtíravá, spontání
Marceladychtivá, náročná, náruživá
Marianauštěpačná, drzá, zahořklá
Marienáladová, frajerka, pomlouvá
Marikavznešená, tajuplná, zvědavá
Marinanestálá, vnímavá, nevšední
Markétanesmiřitelná, rozhodná, rázná
Martarozvážná, pomlouvá, pubertální
Martinamá kuráž, smyslná, hrdá
Matyldaohnivá, velká osobnost, netrpělivá
Michaelatichá, nemá kuráž, pořádná
Miladavýbojná, hloupá, nesympatická
Milenadobrácká, osamělá, spravedlivá
Miloslavauštěpačná, drzá, zahořklá
Milušemilá, rozhodná, bojovná
Miriammrzutá, nevlídná, lehce se zamiluje
Miroslavaustaraná, zvědavá, líná
Monikarozvážná, panovačná, sexuchtivá
Naďeždavychytralá, málomluvná, křehká
Natáliekamarádka, nezkazí radost, otevřená
Natašaohnivá, velká osobnost, netrpělivá
Nelasurová, rozpustilá, roztržitá
Nikolarozmazlená, neupřímná, ráda vyhrává
Ninavychytralá, málomluvná, křehká
Norakamarádka, nezkazí radost, otevřená
Oldřiškatichá, posmutnělá, nerozhodná
Olgapovrchní, posměvačná, vášnivá
Olívievznešená, tajuplná, zvědavá
Otýlienestálá, vnímavá, nevšední
Patricieoslnivá, starostlivá, pokorná
Pavlanadřazená, nekamarádská, parádivá
Pavlanastálá, nevtíravá, spontání
Pavlínapředvádivá, obyčejná, kreativní
Petramilá, šikovná, inteligentní
Radanadružná, smyslná, nejistá
Radkazamlklá, vzdorná, pravdomluvná
Radmilavychytralá, málomluvná, křehká
Rebekaprůbojná, dobrá partnerka, tolerantní
Regínakamarádka, nezkazí radost, otevřená
Renatavznešená, tajuplná, zvědavá
Romananestálá, vnímavá, nevšední
Sabinavychytralá, málomluvná, křehká
Sandrakamarádka, nezkazí radost, otevřená
Sáramrzutá, nevlídná, lehce se zamiluje
Saskienestálá, nevtíravá, spontání
Sávapravdomluvná, vtipná, sobecká
Simonarozhodná, nekreativní, upřímná
Slavěnaoslnivá, starostlivá, pokorná
Soňavychytralá, málomluvná, křehká
Stanislavakamarádka, nezkazí radost, otevřená
Stelaohnivá, velká osobnost, netrpělivá
Svatavasurová, rozpustilá, roztržitá
Světlanarozmazlená, neupřímná, ráda vyhrává
Sylviepovýšená, nekompromisní, zvědavá
Šárkadětská, chápavá, zaostalá
Šarlotaoslnivá, starostlivá, pokorná
Štěpánkamilá, rozhodná, bojovná
Tamaramrzutá, nevlídná, lehce se zamiluje
Taťánaohnivá, velká osobnost, netrpělivá
Terezachce být nejlepší, nešikovná, něžná
Valérievychytralá, málomluvná, křehká
Vandakamarádka, nezkazí radost, otevřená
Venduladružná, smyslná, nejistá
Věrasurová, rozpustilá, roztržitá
Veronikarozmazlená, neupřímná, ráda vyhrává
Viktorieohnivá, velká osobnost, netrpělivá
Vilmavychytralá, málomluvná, křehká
Violakamarádka, nezkazí radost, otevřená
Vladěnavznešená, tajuplná, zvědavá
Vlastanestálá, vnímavá, nevšední
Xenievychytralá, málomluvná, křehká
Zdeňkakamarádka, nezkazí radost, otevřená
Zdislavaoslnivá, starostlivá, pokorná
Zinadružná, smyslná, nejistá
Zitasurová, rozpustilá, roztržitá
Zlatarozmazlená, neupřímná, ráda vyhrává
Zoraohnivá, velká osobnost, netrpělivá
Zuzanavychytralá, málomluvná, křehká
Žanetakamarádka, nezkazí radost, otevřená
Žofiemrzutá, nevlídná, lehce se zamiluje

Hovězí maso dušené na zváštní způsob ...

19. dubna 2008 v 12:36 Recepty
Hovězí maso dušené na zváštní způsob ...

potrebujeme: 4 plátky hovezich řízku..plec..kýta
strouhanka ....100 g
vejce...............5 ks
sůl...................špetka
voda..................pul litru
kečup,..sladký, ostrý..........100 g
olej....................50 g i mín
pepř.................špetka
máslo................200 g
postup: Plátky osolíme a položíme na prkýnko na ktere je nasypana troska strouhanky a rozklepeme aby se ta strouanka dostala na maso.
pote vlozime do vajec ketre rozslehame a obalime, mezitim do hrnce..papináku...nalijeme vodu, kečup, pepř, a máslo..nechame rozpustit a mícháme.
az se to zbarví do červena... Na panvicce rozehrejeme olej a usmazime rizky..vyjmeme a vložíme do hrnce s omackou. privřeme a nechame dusit asi tak pul hodiny.. nakonec je vyndame az budou měkke a podáváme s rýží nebo bramborem..

Toť vše
a
přeju
dobrou chuť....:-)

Dívka z chatu

18. dubna 2008 v 21:35 | Marťas |  Příběhy

Byl normální den, den jako každý jiný. Zrovna svítalo a já ležel v posteli. Bylo ponděli a já musel jít do školy.Vůbec nikam se mi nechtělo jít.Neměl sem na nic náladu a vše už teď mě štvalo. Donutil sem se vstát, Oblect se a jít si dát něco na snídani. Ale neměl sem hlad, Jen sem se napil čaje. Chvíli se procházel po bytě jak tělo bez duše, a přemýšlel. O tom jestli si najdu nějakou holku, která mě bude mít ráda a nebude ji vadit jaký sem. Každá kterou sem potkal řekla že sem hnusný, nebo tak nák podobně. Anebo se se mnou vůbec nebavila a šlo poznat co si o mě myslí. Myslel sem na to jaké to bude za pár let..hmm . Tak sem se nakonec vydal do školy. Do které se mi nechtělo, ve které bylo plno blbých otravujicích a pomlouvající lidí, kteří mi rádi škodi. Kráčel po chodníku a díval se směrem dolů, jen někdy se koukl po okolí...a přemýšlel. Procházelo okolo mně hodně lidí a hlavně ti mladí, co eště moc nedospěli se mi posmívali a jakmile ssem prošel oklo nich , uslyšel sem za mými zády ...co to bylo... všichni mě odsuzujou za to jak vypadám a ani mě neznají, takové narážky sem slyšel častokrát cestou do školy, a ješte mnohokrát uslyším ve škole..Ach jo, jak mě to nebaví. Zanedlouho se přede mnou objevila škola. Okolí ní postávali žaci. Nevšímal sem si jich a vyšel rychle po schodech. Ke dveřím sem přiběh a otevřel je. Potkal kámošku, jedinou na škole, Pozdravil ji, potichu a šel dál. Mám moc málo přátel. Málo těch opravdových, kteří pomůžou ve všem , a neopustí v těžkých chvílích. Koukal sem stál na zem a přemýšlel, omlem žduchl o nějakěho kluka, který hnd začal nadávat co dělam . Rychle se omluvil a utíkal dál ke své hrozné třídě. Třídě ve které mě nebavilo se učit, Jen kvuli těm blbům co tam se mnou chodí. Ale je tam pár vyjímek. Ani ne čtvrtina je jich normálních a s kterýma se dá normálně bavit. Hned při vstupu do třídy žačlo několik blbečku křičet nadávky, snažil se je nevnímat a sedl si k lavici na židli. Zavřel oči a přál si aby to vše rychle skončilo a byl už doma....
Zvoní...Vyběhl sem konečně ze školy, a mířill si to rovnou domů. Celý štastný že už nebudu muset poslouchat ty blbé kecy ode všech. Běžel sem a zanedlouho viděl můj barák , ve kterém bydlím, doběhl ke dveřím a odekml je. Vyběhl pár schodů k bytu a stčil klíč do zámku. Super nikod nebyl doma, to bylo dobře, protože můj brácha by mě zas otravoval. Jsem sám doma. Hážu aktovku na postel a sedám k pc. Chvíli čekám než se ten šrot celý zapne a najedu na net. Kde klikán na chat na které si píšu s moc skvělými lidmi. Kteří mi se vším pomahají a dávají naději že nezůstanu sám. Nikdy bych je za nic nedal a nevím co kdybych je nějak ztratil. Hledal je v jaké sou místnosti. Našel jen jednu. Kiki , která je straše moc super a hodná holka. Která mi pomohla nejvíc. Klikl na malý domeček vedle nicku a zjistil že jich tam je víc. Všechny sem pozdravil a začal si psaát s Kikčou..:-)....Zanedlouho přišla jedna holka, ze slušnosti ji pozdravil a napsali ji jak se má...Chvíli si nepsali ale za nějakou dobu si psali už víc. Dopadlo to tak že sem si přestal psát s Kikou, a psal si jen sní. Moc hezky se mi sní povídalo, a blbé bylo že sem musel jít. Tak moc sem chtěl byt sní, u ní a být někde venku a procházet se. Povídat si o sobě neco a tak dál. Tak sem se pomalu loučil. Trvalo to snad půl hodiny. Nakonec sem odešel a těšil se na další den až tam budu zase. Šel sem si lehout ale nemoh sem usnout. Až někdy kolem půlnoci se to povedlo. Nezdálo se mi nic.....
Další den se opakoval znovu,. Ve škole to bylo stejné. Stejné narážky na mě.a doufal sem že to někdy skončí. Přál si aby byl poslední den ve třetím ročníku a dostal se někam mezi jiné lidi. Normálnější a nechovající se jako malé děti...Zvoní.....
Znovu sem seděl u pc na chatu v mé onlíbené mistnosti a povídal si s Kikou, Klaris - s další moc super holčinou a čekal jestli dnes nepříjde ta , s kterou sem si psal předešlý den . Po chvilce přišla. Dočkal sem se. Bylo to s ní tak jako včera ale ještě hezčí. Přál sem si aby sem byl na druhém konci mého pc . stál vedle ní. Takhle se to opakovalo dál. Několik dní, týdnů a teď to už bude skoro půlrok. Nastala chvíle mého loučení se všemi. Vůbec se mi nechtělo..ach jo...pá všem.......
Takhle se to opakoval dlouho. Několi dnů uběhlo, pár týdnů a naše tzv. přátelství se vytvářelo v jakousi jakoby lásku. Za tu dobu jsme si vyměnili i naše telefonní čísla. Psali si několik desítek sms za večer. Bylo to to krásné do té doby co sem zjistil o ní par zajimavých věcí. Třeba tu že asi ešté chodí se svým bývalím , skouší to na jiného. ztrácím její důvěru a nějak ji už přestávám věřit. Vzpomínam na ty hezké chvilky s ní. A přemýšlím jestli někdy najdu takovou holku jako je ona, která by bydlela ve stejném městě jako já. Která by nezneužívala a nehrála si se mnou jako s nákou hračkou. Plně sem ji důvěřoval a ona mě tak sklamala. Doufám někdy že se mi splní můj velký sen.....

Interview s Good Charlotte

16. dubna 2008 v 13:21 | Martas
Good Charlotte
© goodcharlotte.com
O příjezdu Good Charlotte (MySpace.com) do Prahy se toho v místním tisku napsalo opravdu hodně. Aby ne, když jeden z jejích šéfů je přítelem Paris Hilton. A rozmazlená miliardářka, jejímž povoláním je být celebritou, dorazila s ním, takže bulvár měl hody. O kapelu samotnou a její koncert jako by se nikdo moc nezajímal. A přitom to nebyla špatná show. Stejně jako nebylo špatné si s částí Good Charlotte - konkrétně s kytaristou Billy Martinem a basákem Paulem Thomasem - popovídat o tom, jak například vnímají to, že je novináři řadí do kolonky emo skupin. Jakožto kapela populární po celém světě máte možnost ovlivňovat chování mladší generace. Jaký je to pocit?Billy: Neřekl bych, že právě my cokoliv ovlivňujeme. Je to sporné, jsou miliony mladých lidí, kteří si myslí, že je hudba jejich smyslem života. Otázkou je, zda-li té muzice vůbec rozumí. Hudba není jen to, co jim podbízí MTV, její pochopení je dlouhodobým procesem. O muzice, kterou posloucháte, musíte přemýšlet. Když hrajeme, snažíme se primárně o show, protože část fanoušků přijde na koncert kvůli ní. Někteří se vůbec nedívají na texty nebo jim nerozumí.
Paul: Samozřejmě je příjemné, když dostáváme dopisy od fanynek, které nás obdivují. Myslím ale, že skrz hudbu jejich životy výrazně nezměníme. Milují naší práci, možná i nás. (smích) Naším hlavním úkolem ale je donutit fanoušky a fanynky, aby si koupili nové CD, popřípadě šli na koncert. Nenutíme je silou, ale naší tvorbou. Rádi šíříme štěstí.
Billy: Já bych řekl, že hodně velký podíl na tom šířením štěstí mají Joel a Benji. Texty, které vznikají, nejsou temné jako u jiných kapel, spíše obsahují sarkastický humor. Je důležité umět si vystřelit sám ze sebe. Většina vašich fanoušků je ovšem úzce spjatá s emo stylem, který moc veselý není.Paul: My jsme poněkud jiná kategorie, než je emo. Nejsme žádná emo skupina, v některých písních samozřejmě odkaz na emoce naleznete, jenže bez nich to snad ani dost dobře nejde. A je těžké určit, co je vlastně emo. Podle mě to není primárně hudba, nýbrž životní styl.Paul: Přesně. Proto mi přijdou trapné spory, kdo je víc emo. Ve stylu emo jde především o emoce. A my emoce v písních máme, přesto se do této škatulky neřadíme. Byli jsme tu dříve, než se emo globálně rozšířilo a hráli jsme prakticky stejnou hudbu jako nyní. I k tomu je důležité přihlédnout. Vadí mi to rozdělení: ty jsi punker, ty gothic, ty emo. Jak můžete pomocí stylu popsat osobnost, která ho vyznává? Dříve se hudba hodnotila pomocí vodítka, to je rap, to je rock, to je punk, to mi vždy přišlo spravedlivější.
Billy: Emo je skupinka lidí, která patří pod punk. Žádné emo jako vlastní hudební žánr neexistuje. Emo děti jsou naštvané na systém stejně jako pankáči, emo děti jsou smutné z denního stereotypu podobně jako pankáči. Co tedy říkáte na My Chemical Romance, Simple Plan a další? Jsou opravdu tak dobří?Paul: Jsou skvělí, ale já osobně je uznávám jako skupiny hrající rock nebo odnož punku, nikoliv emo.
Billy: Jsou jiné skupiny, undergroundové, lokální kapely. Ty hrály a hrají natolik emocionální hardcore, rock či punk a to takovým stylem, že rozpláčí každého. (smích) My Chemical Romance patří pod mainstream, který se na té vlně veze. Jejich hudba je kvalitní, ale příliš vzdálená těm undergroundovým a lokálním kapelám. Je to úplně jiný styl.
Paul: Podívejte se na stovky klasických kultovních rockových kapel, jejich texty se také dají popsat jako emo. Přesto, nepřijde vám dnešní mladá generace jako příliš dekadentní?Paul: Je to legrace pozorovat pózéry, jak si řežou žíly, aniž by věděli, proč to dělají. Všichni si připadají strašně smutní, přesto vlastně ani dost dobře nevědí, proč smutní jsou. Nemám rád takové ty věrné fanoušky, kteří jsou odhodlání zemřít pro svou kapelu. Proč by to dělali? My jsme jen lidé, které oni často osobně ani neznají, přesto by pro nás chtěli zemřít. Něco se tedy děje špatně. Když jsem byl mladý, také jsem miloval hudbu. Ale názor jsem si tvořil sám nebo pod vlivem party lidí, s kterou jsem se scházel. Nyní se názory tvoří uměle pod vlivem médií.
Good Charlotte
© goodcharlotte.com
Když jsme u toho mládí: vzpomenete si ještě na dobu, kdy na vás nechodily tisíce lidí a potloukali jste se po malých klubech?Billy: Začínali jsme jako klasická lokální kapela, v Marylandu jsme odehráli stovky dobrých koncertů bez fanoušků a stovky špatných koncertů bez fanoušků. V šestnácti letech na střední škole jsme začali být tak nějak hudebně aktivní, každá skupina potřebuje zkušenosti. A získávat je lze samozřejmě jen hraním.
Paul: Postupně se vše začalo obracet k lepšímu, začali jsme předskakovat slavnějším kapelám. Téměř všechny kapely v té době znamenaly více než Good Charlotte.
Billy: Celkem jsme předskakovali snad čtyři roky a stále se rozvíjeli a dřeli. Cesta na vrchol nebývá jednoduchá, až budete mít vlastní děti, povedete je k hudbě?Paul: Pokud máte dítě a má vlohy být vědcem, těžko z něj uděláte muzikanta. Je to tak dané, musí být vědcem. Můj otec byl posedlý sportem a chtěl, abych byl sportovec. Nenáviděl jsem ho za to, přesto mi poté koupil tu nejlevnější kytaru a když viděl, jak jsem s ní šťastný, již mě v hudbě neomezoval.
Billy: Na mé děti rozhodně nebudu tlačit, aby se staly muzikanty z jednoduchého důvodu, jedná se o cestu na dlouhou trať a udělat kariéru v hudbě je neskutečně složité. Můj bratr dělá hudbu stejně dlouho jako já, přesto hraje jen v lokální kapele v Marylandu. Talent rozhodně má, ale nejspíše neměl tolik štěstí jako já. Vše je o štěstí a o vůli. Považujete se za umělce nebo jen za obyčejné muzikanty?Paul: Těžko říci. My se považujeme za obojí, důležité ale je, za co nás považuje veřejnost. I v kapele máme umělce a muzikanty. Umělcem je třeba Billy, který maluje, tvoří a podřizuje umění vše.
Billy: Díky. Nejdůležitější jsou podle mě texty, Joel s Benjim jsou tedy největšími umělci v naší kapele. Kdo je vlastně lídrem Good Charlotte? V médiích se nejčastěji skloňují jména dvojčat...Billy: Od začátku jím byl Benji.
Paul: Ano, vše se často podřizovalo jeho názorům.
Billy: Nikdo neuměl pořádně hrát na kytaru ani na jiné nástroje a Benji k nám přišel a oznámil nám, že jsme právě založili kapelu. Vůbec jsme nevěděli, co budeme hrát, on ale začal psát texty a my jsme se začali učit hrát na jednotlivé nástroje.
Paul: Na stranu druhou se mi líbí demokracie v kapele. Dospěli jsme do stádia, kdy slovo každého z členů má váhu a každý se tedy může svobodně vyjádřit. Finální rozhodnutí jsou většinou věcí dohody než jednostranného rozhodnutí. Snad i proto nám to tolik klape. Poslední deska "Good Morning Revival" je přeci jen jiná než její předchůdci. Čí je to zásluha? Producenta Dona Gilmora nebo jste se ocitli na vrcholu kariéry?Billy: O tom, že začínáme natáčet nové album, téměř nikdo nevěděl. Necítili jsme potřebu se zviditelňovat a křičet do světa, že natáčíme novou desku. Navíc Eric Valentine potřeboval pauzu. Řekl, že by chtěl v budoucnu opět produkovat nějaké album Good Charlotte, ale že nyní po deseti letech společné práce se cítí příliš opotřebovaný.
Paul: Sedli jsme si s kapelou a začali řešit, co dál. Nutně jsme potřebovali producenta. Pak přišel nápad oslovit Dona Gilmoura.
Billy: Byl fantastický, hned po první schůzce nám sdělil, že zítra začneme zkoušet nový materiál a natáčet.
Paul: Nadšení z něj přímo zářilo. Vzpomínal na natáčení první desky a při natáčení aktuální alba byl rozhodně přínosem. Pro nás bylo zkušeností i zjištění, že Eric s Donem pracují každý jiným stylem. Ano, každý má svůj styl a rozdíl mezi nimi je neskutečný.
Good Charlotte
© goodcharlotte.com
Změna nepřišla jen na producentském poli, nýbrž i přímo v kapele. Už víte, jaký je rozdíl mezi Deanem a vašimi předešlými bubeníky?Paul: Do naší kapely přišel s neskutečným množstvím zkušeností. Postupně je předává. Na bicí dokáže zahrát cokoliv. Chris byl typický bubeník, který poslouchal rock'n'roll a žil jím. Dean je naopak umělec. Přijdeme za ním s nějakým nápadem a on si převede naše myšlenky do paliček a poté naše myšlenky reprodukuje.
Billy: Dean působil v úspěšných kapelách a v USA je velice uznávaný. My jsme ho sice angažovali jako bubeníka, zároveň je však i naším učitelem. Nyní vidíme, že angažování Deana byl krok vpřed. Na konec klasická otázka: Jaké jsou vaše plány na následující týdny a měsíce?Billy: Máme turné po Evropě, tuším, že ještě následující dva týdny.
Paul: Poté se vracíme zpět do USA, v červenci a v srpnu by mělo být turné po Americe, následně se chceme opět zavřít do nahrávacího studia a začít s novou deskou.
Billy: Jinak toto turné po Evropě se nám zatím moc líbí, protože si připadáme jako pravá rocková kapela. V USA je to s populárními skupinami poněkud jiné. Ano, slečny křičí všude stejně, ale to opečovávání kapely je v Evropě na mnohem vyšší úrovni.